O ekonomice se píše často a hodně, o finančních aférách naší společnosti.
Rád bych ale slyšel více o ekonomice, která se snaží plýtvat co nejméně, o “efektivním, šetrném, zkrátka jednoduchém užívání něčeho”.

Ve společnosti, kde více znamená lépe, jsme pod neustálou palbou slov, obrazů, hluků, pod vlivem zběsilého hnutí hlásajícího, že každý z nás se má snažit být co nejvíce zaneprázdněn, být pilný, být činný. Plýtvání je tak větší než kdy jindy, a týká se nejen množství energie, benzínu, odpadů a zplodin.

Pravdou ale je, že ekonomiku potřebujeme.

Hospodárnost v činech

Pokusíme-li se o to, aby každý náš čin měl smysl, budeme pracovat méně, zaměříme se jen na to důležité. Budeme vybíraví.
Zkusme upřednostnit klid před šrumcem přemíry aktivit.

Hospodárnost v mluvě

Namísto toho, abychom řekli hned vše, co nám přijde na mysl a kdykoliv se tak stane, namísto toho býti otrokem rozličných digitálních zpráv a jejich aktualizací po celý dlouhý den, měli bychom se zaměřit na to, aby na každém našem slově záleželo. Měli bychom ocenit ticho a pomlky mezi řečí.
Pokusme se například psát maily nebo tweety po 1 či 2 dnech.

Hospodárnost v materiálu

Znamená-li nadměrné balení zboží plýtvání a kupování více než potřebného množství produktů taktéž, jak můžeme obojí eliminovat? Co takhle si pořídit jen to, co opravdu potřebujeme a naše potřeby postupně redukovat? A co nakupovat méně baleného zboží, zaměřit se na to čerstvé, po domácku vyrobené, lokální?

—

Toto je ta správná ekonomika, jejíž důležitosti si byli vědomi naši prarodiče a my jsme na ni v průběhu let zapomněli.
Pojďme ji zkusit znovu oživit.

Volně přeložila Magdaléna Katolická, z originálu článku Leo Babauty, který Leo publikoval dne 6. 5. 2010.